pondělí 6. června 2016

Recenze | Vypravěčka - Jody Picoult


Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.

Sage se snaží vyrovnat se smrtí milované maminky a pravidelně dochází na skupinovou terapii. Její sestry jí dávají matčinu smrt za vinu, což celé její trauma ještě víc zhoršuje, ačkoliv se obě tváří, že jim na ní opravdu záleží. Sageinou jedinou rodinou se tak stávají nepříliš blízké sestry a nejlepší kamarádka Mary, která vede pekárnu, ve které pracuje a pečení. Je jako noční pták, ve dne spí, zatímco v noci pracuje. A právě na skupinové terapii, kam dochází, se seznámí se Josefem Weberem - oblíbeným starým pánem, který ji později - jakožto svou dobrou přítelkyni - požádá o neuvěřitelnou věc. Požádá ji o to, aby mu pomohla zemřít. Následně jí vypráví o tom, jak se mu nedaří zemřít, ať už se snaží, jak se snaží. Ani přirozená cesta mu to neulehčuje - je to devadesátník, který zvládl i zápal plic. Copak by ale mohla někoho zabít? Josef tedy Sage předkládá hrůzné věci ze své minulosti, které spáchal. Působil v SS, koncentračních táborech a má na rukou krev tolika lidí, že skutečně není divu, že ho tíží svědomí. Sage ale místo toho, aby Josefovi vyhověla, kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a později zjišťuje, že její babička byla jednou z těch, co přežili pobyt v Osvětimi. Tehdy se jí snaží přesvědčit, aby jí vyprávěla o svých zážitcích, čímž se dostává do hrůzného kola nepředstavitelných zločinů, bolesti a krutých emocí, o kterých neměla ani tušení. Stále je tu ale Josef - muž, který napáchal tolik strašných věcí, že by si možná i zasloužil zemřít...


Vypravěčka je bez pochyb jednou z nejlepších knih, jaké u nás v Česku tenhle rok vyšly. O tom nemám pochyb. Se zatajeným dechem jsem hltala každou stránku a kolikrát jsem se přistihla, jak se snažím zadržet slzy - tak na mě tato kniha působila svým drsným, místy skutečně krutým, ale zároveň velice emotivním příběhem.

S autorkou jsem se doposud nesetkala, ale Vypravěčka mě zaujala už svou anotací, takže není divu, že jsem se po ní nějakou dobu dívala. Nějakou dobu jsem přemýšlela, kdy bude vhodná chvíle na to ji začít číst, protože je skutečně velice odlišná od ostatních knih, které běžně čtu (holocaust) a možná je fakt, že tohle není kniha, která by se dala číst úplně kdykoliv, protože je skutečně doslova natřískaná emocemi a dýchá z ní čirá atmosféra Osvětimi a celé té doby, ale je nepopíratelně skvělá. Autorka umí opravdu dobře psát, námět je skutečně skvělý a všechno je velice realisticky vykreslené, že jsem si nepřipadala jako čtenářka, ale jako součást celé knihy.

Jednou ze zvláštností Vypravěčky není fakt, že je psána z pohledů jednotlivých postav - tedy ne pouze Sage, jak by se mohlo zdát - ale zároveň se v ději proplétá i smyšlený příběh, který po celou dobu psala její babička. Tento příběh se ze začátku může zdát trochu... nepatřičný, ale dokonale celou knihu podtrhuje. Zvlášť ve chvílích, kdy se nám děj stáčí směrem do minulosti v Osvětimi, kde nabývá nového rozměru - stává se plápolající nadějí, jakousi formou úniku, který lidé v té době potřebovali jako štít, aby se mohli lépe vypořádat s hrůzami, které je každý den sužovaly.

Pokud jde o postavy, neuvěřitelně jsem si oblíbila Sageinu babičku. Byla to velice statečná a úžasná žena, která v sobě měla jakousi jiskru, díky které jsem se na ni při čtení více zaměřila. A stejně tak i Sage měla jistou jiskru, ačkoliv poněkud pohaslejší. Sage na mě působila trošičku zvláštně. Chvílemi jsem jí vůbec nechápala, nedokázala jsem se do ní vžít, ale ke konci knihy se z ní stala nepředstavitelně silná žena, čímž mi okamžitě připomněla svou babičku, která byla silná již před samotným holocaustem, i po něm. Co mě ale zaskočilo, ačkoliv jsem to očekávala, bylo její chování těsně před samotným koncem. Jak jsem už zmiňovala, konec knihy jsem zvládla dopředu odhadnout, ale přesto mě Sage překvapila. V tomto případě netuším, jestli to mám brát jako milé překvapení, nebo ne, ale ve výsledku na tom vlastně stejně nezáleží. Jednoznačně zastávám názor, že je Vypravěčka skvělou knihou a jednoznačně ji doporučuji. Obsahuje silný příběh, který dokáže získat srdce snad každého čtenáře.


0 komentářů:

Okomentovat