neděle 5. června 2016

Recenze | Mlhovina - Amy Kathleen Ryan


V budoucnu planeta Země umírá a lidé jsou nucení uchýlit se do dvou vesmírných lodí - Nový obzor a Empyreum - na pouti za Novou Zemí, kde mají pokračovat další lidské generace. Loď Nový obzor vyrazila o celý rok dříve než Empyreum, ale i přesto se obě lodi setkávají mnohem dříve, než by se setkat měly. Podle předpokládaného plánu měla posádka první lodi už dávno osídlit Novou Zem, místo toho ale napadne Empyreum a unese dívčí část posádky za účelem rozmnožení, protože vlastní ženy z Nového obzoru jsou neplodné...



Šestnáctiletá Wawerly se společně s dalšími dívkami z Empyrea stává součástí posádky Nového obzoru. Ze začátku žádné z děvčat - mezi nimiž jsou i opravdové děti - netuší, proč jsou tam a co se stalo s jejich lodí, s jejich rodinami, ani co s nimi bude dál. Wawerly se stává někým, ke komu její spoluvězeňkyně vzhlížejí - toho chce kapitánka Nového obzoru využít. Jako jediné jí ukáže, co se údajně stalo s Empyreem, a vypráví jí o jeho zničení. Zoufalá Wawerly se pouští nejen do boje o osvobození sebe a děvčat, ale také do boje o to, aby nebyla žádná z nich zneužitá kvůli reprodukci...
Nejsem zrovna fanynkou scifi, ale Mlhovina mě jednoduše zaujala svým námětem. Země už je tak dost zaneřáděná a pravděpodobnost, že dojde k nějakému hledání ''nové Země'' je vlastně dost veliká. To se mi na téhle knize líbí - do budoucnosti je vlastně celkem realistická, a dobře promyšlená. Bohužel bych tím ty klady mohla v podstatě uzavřít.

Námět Mlhoviny je dle mého názoru opravdu dobrý a celkem originální, jen autorčino podání je poněkud pokulhávající. Styl psaní je velice jednoduchý a vyloženě neovlivňuje čtivost v negativním ohledu, ale i přes to knize nijak nepřidává, spíš naopak. Celá kniha díky němu může působit tak trošku laicky a možná i odbytě, zvlášť v některých ohledech. Samotná budoucnost je sice vykreslená dobře a dá se považovat za realistickou, což čtenáře jistě potěší, ale většina dalších prvků spíš dobré faktory pohřbívá. Další scifi prvky mohou taktéž působit poněkud nedokončeně. Jakkoliv jsou dobře vymyšlené, jejich konečné zpracování jednoduše pokulhává.

Hlavní hrdinové jsou mladičcí - a stejně tak i naivní. Díky tomu jako postavy vzhledem k svému věku působí opravdu skutečně, na druhou stranu ale svým chováním působí spíš rušivě, než dobře. Jakkoliv si spousta lidí může u jiných knih stěžovat na to, že jsou postavy příliš vyspělé na svůj věk, v téhle knize je to spíš naopak - postavy jakoby disponovaly ''moudrostí celého světa'', jsou přehnaně hrdinské a v mnoha ohledech se skutečně chovají víc jako děti, než jako téměř dospělí lidé, což k jejich věku sedí, i nesedí. Co se týče jejich samotných povah, ty jsou sice dobře vykreslené, stále ale převažují faktory, na které jsem před tím narážela - rádoby moudrost, kdy oni všechno vědí nejlépe, šíleně hrdinské sklony a v mnoha chvílích opravdu dětinské chování, které byste pravděpodobně od velice schopné šestnáctileté dívky nečekali.


Mlhovina je námětově zajímavá, ale slabší scifi kniha, která jistě potěší nenáročnější čtenáře. Postavy dvakrát nevynikají, autorčin styl psaní sice není světoborný, ale celá kniha si i přes to zachovává svoji jistou formu čtivosti a nechybí ani zápletka, která je v celém případě zřejmě tím nejzajímavějším faktorem samotné knihy.


0 komentářů:

Okomentovat