My, utonulí - novinka Nakladatelství Omega, která mi byla poskytnuta k recenzi, z níž se vyklubala fascinující dobrodružná kniha o čtyřech generacích, které napříč cestují světem. Podíváme se nejen do Nového Foundlandu, ale také na Samoi a do mrazivého Ruska. Těšte se, protože úchvatných sedm set stran vás zabaví na pár úžasných hodin.
Počet stran: 720
Vazba: Hardback s přebalem
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017
Ačkoliv mi podobné knihy nikdy příliš nelahodily, když jsem poprvé viděla tuto knihu, rozhodla jsem se, že jí dám šanci. Svého rozhodnutí nelituji, přesto mi poskytla naprosto jiného, než co jsem čekala a právě to se mi na knize i svým zvláštním způsobem zalíbilo. Pojďme se na to podívat!
V knize se promítá námět čtyř generací, která začíná u nebojácného Lauridse Madsena, který se ve svém životě dostane do války. Jeho povaze nechybí správný smysl pro humor, škodolibost, ani síla, s kterou se během čtení setkáme. Jakmile ale skončí válka, Laurids práskne do bot a opět zmizí na moře, nehledě na svoji ženu a děti. Po čase setkáváme s jeho synem Albertem, který se vydává "ztraceného" otce na moře hledat. Jde o těžký a prakticky nemožný úkol, přesto je Albert tak odhodlaný, že se postaví k úkolu čelem. Díky hledání otce se podívá i na ta nezapadlejší místa ve světě, nemluvě o lidech, které potká.
Během sto let se na světě stane příliš mnoho věcí, obzvlášť, když k nim můžete připočítat dvě války, a rodinu, která má svých problémů víc než dost.
Laurids pro mě byl pravděpodobně tou nejoblíbenější postavou, právě proto jsem si první část o něm neskutečně užila a nejradši bych, aby i pokračovala. Jeho charakter mě vskutku ohromoval a částečně mě i přiměl se smát, což se autorovi neskutečně povedlo. Albert zdědil mnoho vlastností po otci, zároveň i po matce a přesně ten rozdíl byl to pravé ořechové na uvedení druhé části. Ačkoliv jsem si jí neužívala tak, jako první, byla pro mě příjemným uvolněním a zároveň něčím novým a dobrodružným.
O to více mě poté zklamaly následující dvě části, které mi z nějakého důvodu nepřišly ani tak čtivé, ani poutavé. Text mi přišel suchý s mnoha zbytečnými detaily a postavy mě nikdy nezaujaly moc na to, abych jim věnovala větší pozornost.
Na druhou stranu, o to více musím chválit autora, který se popral s neskutečnou řadou postav, ať více či méně významnějších. Jejich množství mě stále nepřestává udivovat, ačkoliv bylo těžké si pamatovat jejich jména. Už díky jejich původu se jednalo často o naprosto cizí jména a proto bylo naprostou nutností si pár stránek přečíst znovu, abych si některé věci urovnala.
Autorův styl mě mile překvapil. Vždy jsem měla očekávání, že knihy ze vzdálenější nebudou zajímavé. Ale u této knihy jsem se zmýlila. Carsten Jensen dokáže věci popisovat živě, často velmi důkladně a přímo, takže i když jde o ošklivé věci, nemusíte se bát, že by vás o ně autor ochudil.
Pokud zbožňujete rozmanitost světa v knize, My, utonulí vás nadchnou. Mimo Dánska nebo Ruska se podíváme v knize do neobyčejně exotických zemí, které jsou neuvěřitelně realisticky popisovány. Dodává to atmosféře knihy skvělý bonus a pomůže se do knihy vžít.
Ačkoliv to přiznávám nerada, kniha pro mě byla průměrná. Moje očekávání, že si tuhle skupinu knih oblíbím byla sice malá, ale kniha My, utonulí si mě získala, byť jen z poloviny. Nicméně, to je jen můj pocit. Pokud jste zvědaví nebo podobné knihy máte rádi, jsem si jistá, že by se pro vás tenhle příběh mohl stát úchvatným odreagováním na večer. Nedoporučovala bych ji ale číst lidem, kteří podobně jako já s tímhle žánrem začínají.
V knize se promítá námět čtyř generací, která začíná u nebojácného Lauridse Madsena, který se ve svém životě dostane do války. Jeho povaze nechybí správný smysl pro humor, škodolibost, ani síla, s kterou se během čtení setkáme. Jakmile ale skončí válka, Laurids práskne do bot a opět zmizí na moře, nehledě na svoji ženu a děti. Po čase setkáváme s jeho synem Albertem, který se vydává "ztraceného" otce na moře hledat. Jde o těžký a prakticky nemožný úkol, přesto je Albert tak odhodlaný, že se postaví k úkolu čelem. Díky hledání otce se podívá i na ta nezapadlejší místa ve světě, nemluvě o lidech, které potká.
Během sto let se na světě stane příliš mnoho věcí, obzvlášť, když k nim můžete připočítat dvě války, a rodinu, která má svých problémů víc než dost.
Laurids pro mě byl pravděpodobně tou nejoblíbenější postavou, právě proto jsem si první část o něm neskutečně užila a nejradši bych, aby i pokračovala. Jeho charakter mě vskutku ohromoval a částečně mě i přiměl se smát, což se autorovi neskutečně povedlo. Albert zdědil mnoho vlastností po otci, zároveň i po matce a přesně ten rozdíl byl to pravé ořechové na uvedení druhé části. Ačkoliv jsem si jí neužívala tak, jako první, byla pro mě příjemným uvolněním a zároveň něčím novým a dobrodružným.
O to více mě poté zklamaly následující dvě části, které mi z nějakého důvodu nepřišly ani tak čtivé, ani poutavé. Text mi přišel suchý s mnoha zbytečnými detaily a postavy mě nikdy nezaujaly moc na to, abych jim věnovala větší pozornost.
Na druhou stranu, o to více musím chválit autora, který se popral s neskutečnou řadou postav, ať více či méně významnějších. Jejich množství mě stále nepřestává udivovat, ačkoliv bylo těžké si pamatovat jejich jména. Už díky jejich původu se jednalo často o naprosto cizí jména a proto bylo naprostou nutností si pár stránek přečíst znovu, abych si některé věci urovnala.
Autorův styl mě mile překvapil. Vždy jsem měla očekávání, že knihy ze vzdálenější nebudou zajímavé. Ale u této knihy jsem se zmýlila. Carsten Jensen dokáže věci popisovat živě, často velmi důkladně a přímo, takže i když jde o ošklivé věci, nemusíte se bát, že by vás o ně autor ochudil.
Pokud zbožňujete rozmanitost světa v knize, My, utonulí vás nadchnou. Mimo Dánska nebo Ruska se podíváme v knize do neobyčejně exotických zemí, které jsou neuvěřitelně realisticky popisovány. Dodává to atmosféře knihy skvělý bonus a pomůže se do knihy vžít.
Ačkoliv to přiznávám nerada, kniha pro mě byla průměrná. Moje očekávání, že si tuhle skupinu knih oblíbím byla sice malá, ale kniha My, utonulí si mě získala, byť jen z poloviny. Nicméně, to je jen můj pocit. Pokud jste zvědaví nebo podobné knihy máte rádi, jsem si jistá, že by se pro vás tenhle příběh mohl stát úchvatným odreagováním na večer. Nedoporučovala bych ji ale číst lidem, kteří podobně jako já s tímhle žánrem začínají.
3/5
Za poskytnutí knihy děkuji Nakladatelství Omega
0 komentářů:
Okomentovat