neděle 5. června 2016

Recenze | S láskou, Rosie - Cecelia Ahern


Alex s Rosie jsou kamarádi už pěkně dlouhou dobu. Trávili spolu čas už ve škole, posílali si psaníčka, mívali kvůli nim problémy ve škole, mají spoustu společných vzpomínek, které je zahřejí u srdce a vykouzlí jim na tvářích úsměv. Mají jeden druhého, naprosto si věří a jsou nejlepší přátelé - nikoho dalšího nepotřebují. Alex ale později odjíždí do Bostonu, takže je od sebe drží nepředstavitelná dálka. Stále spolu udržují kontakt skrz SMS zprávy, dopisy a emaily, ale všechno se mění ve chvíli, kdy nastává závěrečný školní ples, díky kterému se její život od samého základu změní. Životy Alexe a Rosie se dál rozvíjejí, komplikují a mění, ale zbývá prostá otázka. Uvědomí si jednou, že štěstí, které hledají, mají celou dobu před sebou?



Existuje nepřeberné množství romantických knih s nejrůznějšími postavami a zápletkami, ale mě si získala právě tato kniha. S láskou, Rosie pro mě byla poněkud velkým překvapením, protože jsem netušila, že je psaná právě formou dopisů, SMS zpráv, emailů, vzkazů a podobně. O to víc mě potom překvapil fakt, že mě to skutečně neuvěřitelně bavilo číst, ačkoliv je to veliký nezvyk oproti pro mě typickým knihám.

Zdroj: Pinterest
V případě postav jsem byla neuvěřitelně okouzlená. Částečně jsem se obávala, že bude hlavní hrdinka Rosie mít typicky ohraný charakter některých knižních hrdinek, čímž nenarážím na kvalitu charakteru postav v dnešním dost rozšířeném žánru young adult, ale spíš na to, že spousta autorů nezachází příliš daleko pro to, aby jejich postavy byly originální. Často dávka originality končívá u děje, popřípadě zápletky - v horších případech rovnou u námětu. S Rosie je to ale jiné. Je neuvěřitelně sympatická, zábavná a působí skutečně realisticky, takže jsem v žádném případě netrpěla tím, že bych se do ní nedokázala vžít. Naopak. Po celou dobu čtení jsem si připadala jako jedna z postav, ačkoliv to možná zní poněkud šíleně. Autorce se zkrátka podařilo vytvořit skvělou knižní hrdinku, se kterou by se dokázala sžít nejedna čtenářka. Se samotným osudem Rosie už je to potom jiné, ale zároveň stále opravdu originální, což je jen dalším kladem téhle knihy.

Alex na mě oproti Rosie chvíli působil trošku zvláštně, někdy jsem nějak nedokázala přijít na důvod jeho chování, ale časem to vymizelo. Spíš jsem se později při čtení začala chovat jako typická čtenářka/divačka a neustále jsem mu říkala, proč neudělá tohle a tamto, že má štěstí přímo pod nosem, což také beru jako klad, protože takové knihy mě neskutečně baví.

Na poli stylu psaní, prostředí a ostatních věcí jsem chvíli váhala. Zvlášť u prostředí, kdy jsem občas měla pocit, že se díky stylu, jakým je kniha napsaná, poněkud ztrácí možnost si představit prostředí děje. U postav by to mohl být také teoreticky problém, ale v tomto případě to spíš oceňuji - čtenář má možnost nahlédnout postavám do duše jiným způsobem, skutečně je poznají skrz jejich život a vyjadřování, což mi přijde jako neuvěřitelně skvělá věc, která se často nevidí - oproti tomu ale ne každému tenhle styl sedne, i když je celá kniha napsaná velice čtivě. I tak je ale bez pochyb, že si S láskou, Rosie svoje čtenáře jistě získá - a naprosto oprávněně. Vřele doporučuju!




0 komentářů:

Okomentovat