Rozhodla jsem se oživit rubriku Poznámky k psaní, kde se s vámi podělím o nějaké typy a „objevy“ co se psaní týče. Možná to nějakému pisálkovi trošku pomůže, konec konců... sama jsem pisálek. A o čem by to bylo, kdybychom si (my pisálci) trošku nevypomohli?
1# Inspirace a nápady
Začnu tím, co určitě spoustu lidí už trápilo (anebo trápí). Nápady často přicházejí samy, ale často jim člověk musí dopomoct. Já osobně s nimi většinou nemám problém - základem je mít fantazii, protože bez té se člověk v tomhle ohledu moc daleko nedostane. Inspirace je prakticky naprosto všude kolem. Pokud už má člověk nějaký nápad, tedy začátek - je to už jen o domýšlení zbytku. Se základem už ví, kde hledat, takže pokud chybí nápady, dá se inspirace čerpat například v hudbě. Hodně taky pomáhají knihy, filmy, seriály... a samozřejmě i další povídky. Důležité je ale zachování pravidla nekopírování. Originalita neroste na stromech, ale i kdyby tam rostla - spousta lidí by si pro ni stejně na ten strom nevylezla, a to bez jakékoliv urážky. Třebaže to člověk nemusí ani dělat vědomě, hranice mezi inspirací a kopírováním je vážně pěkně tenoučká. Pozor na to.
Samozřejmě je ale taky dobré si nápady zapisovat. Kolikrát člověka napadne fakt dobrý nápad, který by se dal skvěle využít, ale protože nemůže zrovna v tu chvíli vzít počítač a rychle ho realizovat, může ho zapomenout. Většina lidí u sebe často nosí mobil - a snad každý mobil má nějakou aplikaci na poznámky, nebo tak něco. Proto se vážně vyplatí si ty nápady zapisovat pro pozdější použití.
2# Číst, psát, číst, psát
Člověk se v psaní zlepší jedině tak, že to bude pořád zkoušet a taky hodně číst. Díky čtení si člověk zlepšuje slovní zásobu, má šanci navíc pozorovat různé obraty spisovatelů a něco se možná i přiučit (stále ale platí, že linie mezi inspirací a kopírováním je pekelně tenká). Také se takhle ocitá v prostředí, které časem možná sám bude tvořit - u každého žánru jsou tyhle aspekty trošku jiné, ale hodí se to. Lépe se potom popisují a vysvětlují různé věci - skvěle by se na to dalo poukázat u scifi anebo fantasy, kdy člověk prakticky popisuje něco, s čím se v reálném životě jen tak nesetká. A je nutné to podat tak, aby to čtenář pochopil a zároveň to působilo přirozeně a dobře - příklad je v téhle situaci dost dobrý.
Taky jsou k tomhle vhodní beta-čtenáři. V dnešní době spousta lidí zanechává jen kratičké komentáře typu: Hezká kapitola! Dobrý! Další, prosím! Super! a já nevím co. Nehodlám soudit jak moc upřímné ty komentáře jsou, ale člověk se z toho moc prakticky nedozví. Když jsem začínala psát, hrozně mě to těšilo. Když teď píšu na blog už kolikátým rokem, tak už vím svoje - spousta těch komentářů je psaná aniž by si ten člověk povídku/kapitolu (anebo i článek, to je jedno) přečetl a má jediný účel: přilákat vás na jejich blog/profil. Prakticky reklama. Proto jsou beta-čtenáři tak užiteční - dostanete skutečnou zpětnou vazbu a víte v čem se zlepšit, čemu se vyvarovat a co opravit.
Další typ jsou i různé skupiny na facebooku: i tam člověk může požádat o zpětnou vazbu a díky velké rozmanitosti lidí (kdy spousta z nich už vážně ví o čem mluví) ji také dostane. Bez zpětné vazby (konstruktivní kritiky, názorů...) se člověk moc daleko nedostane.
#3 Výběr slov a vzhled textu
Stejně tak jako záleží na ději a postavách, záleží i na výběru slov a na tom, jak text vypadá. Mimo dělání odstavců platí pár bodů, které je vážně dobré si zapamatovat a snažit se je dodržovat. V tomhle případě je asi radši taky vypíšu „bodově“, protože je to přehlednější a srozumitelnější:
- Pokud možno neopakovat slova
- Zarovnání textu do bloku (ne na střed)
- Vyhnout se příliš krátkým větám
- Nedělat příliš dlouhá a složitá souvětí
Teď trochu podrobněji. Pokud člověk pořád opakuje ta samá slova, hodně to ubírá na kvalitě. Čímž se samozřejmě dostávám k tomu, že je vážně dobré mít slušnou slovní zásobu, kterou člověk získává čtením. Co se zarovnání týče, je to primitivní. Spousta lidí text vůbec nezarovnává, což prakticky není žádná chyba, ale zarovnání do bloku vypadá zkrátka líp a často se potom text i snáz čte. Rozhodně je ale důležité se vyvarovat zarovnání na střed. Spousta lidí tomu snadno propadne a bohužel, tohle zarovnání se hodí pouze u krátkého textu! Pokud je text delší a takhle zarovnaný, šíleně se potom čte.
Co se krátkých vět týče, ty působí hrozně sekaně. Neříkám, že by je lidi neměli vůbec psát - to ne! Jen jde o to, že pokud člověk píše víc krátkých vět za sebou (a pokud jsou navíc i vážně hodně krátké) text potom působí abnormálně sekaně, což se může špatně číst a nevypadá to dobře. To samé platí i o dlouhých a složitých souvětích. V těch se čtenář často začne ztrácet, musí se vracet na začátek kvůli špatné orientaci - a v dalším případě ho čtení může omrzet. Taky bych se jim pokud možno vyvarovala.
0 komentářů:
Okomentovat